Listopad
„Japonština, matematika, zeměpis, chemie – hotovo. Páni nikdy by mě nenapadlo že si slavná liška Yo-ko bude povídat sama pro sebe… Co to?“ Byl chladný, deštivý listopadový večer a na moje okno někdo zaklepal. No a vzhledem k tomu že můj pokoj je v prvním patře našeho rodinného domku tak to nemohl být nikdo jiný než jeden malí, silný, věčně naštvaný a ano i velice roztomilí a krásný ohnivý démon, který je mimochodem i můj nejlepší kamarád a má jediná láska, ale to on neví ani se to dozvědět nesmí tím bych pokazil naše přátelství a jestli ho nemůžu mít v náručí jako milenec tak aspoň jako jeho kamarád. Rychle otevřu okno, aby mohl jít dovnitř. Kape z něj jako z dobře nasáklé houby.
„Ahoj liško. To je hnusný počasí.“
„Ahoj, co se stalo? Co tady děláš? Já myslel, že jsi v zásvětí.“ Jeho pohled spadl na zem a mi bylo jasné, že něco potřebuje. Sundal si plášť a mě se naskytl až moc živí pohled na jeho šrámy na rukou a zádech. Nebyli nijak hluboké ale, kdyby se do nich dostala infekce bylo by to mnohem horší. Přeběhnu pokoj pro mojí osobní lékárničku a posadím ho na postel. Vezmu dezinfekci nakapu ji trochu na vatu a začnu jí potírat rány. Ani jednou neucukl ani nesyknul na znamení, že ho to pálí. Byl jsem hotov ale nechtělo se mi Hieiho opustit ale musel jsem.
„Tak teď se běž okoupat a dnes přespíš tady už tě nikam nepustím.“ Nijak neprotestoval jen přikývnul a šel do koupelny. Školení co je koupelna, mýdlo, teplá a studená voda, ručník a šampón už máme za sebou, takže jsem s ním nemusel ale i tak ho mám plnou hlavu. Dnes se chová nějak divně. A já přijdu na to proč. Slyším, že se voda zastavila, asi už je. Přejdu ke dveřím koupelny a zaklepu.
„Hiei? Můžu jít dovnitř?“
„Jo.“ Zazní strohá odpověď, ale co jsem čekal je to Hiei ten neztrácí energii mluvením. Vezmu za kliku a vejdu. To co vidím mi vyrazilo dech. Hiei stojí uprostřed místnosti. Je nahý, má na sobě jen ručník omotaný kolem boků, potůčky vody, kterou si nestačil utřít tečou po jeho hrudníku. Nemohl jsem od něj odtrhnout zrak.
„Já…Já…“ Slova se mi vytrácejí a ne a ne poskládat srozumitelnou větu. Cítím, jak mi kalhoty v oblasti rozkroku začínají být těsné. Otočím se a chci odejít.
Počkej! Kuramo!“Slyším jak na mě Hiei volá. Zastavím se, ale neotočí. V očích se mi promítne zoufalství, jestli Hiei uvidí bouli v mých kalhotách kdo ví co si pomyslí.
„Já…No…Chtěl jsem ti něco říct?“ Natočím hlavu na znamení že poslouchám ale neotočím se.
„Já…Potřebuji ti říct že…No…Už to nemůžu dál tajit.“Na tváři se mu objeví ruměnec, to mě přinutilo otočit se. Co to s ním dnes je? Jeho pohled se znovu zabodl do země.
„No…Já ti chci říct…Že…No…Jsem…Jsem rád s tebou…A…A…No…Děkuju ti…Za to co pro mě děláš!“Tak teď už mám v hlavě naprostý guláš tohle přece nemůže být můj Hiei, ten se přece nikdy nečervená, není rád a v zásadě NEDĚKUJE, co to s ním dnes ksakru je?
„A…Jsem rád že…Jsi můj přítel, ale už nechci, abys byl jen přítel.“ Bože řekl to, co ji myslím, že řekl. Opravdu chce, abychom byli víc než přátelé, že chce, abychom byli… Zavírá oči, nejspíš čeká, že na něj začnu křičet, že se ho budu hnusit, že ho vykážu z mého domu… Hlupáček… To by mě ani ve snu nenapadlo. Tichými kroky přejdu až k němu, slyší mě a zvedá hlavu. Ve tváři má tázavý pohled, ale ten rychle zmizí, protože ho objímám poprvé za svůj život ho držím v náručí. Po chvilce překvapení mě taky objímá. Velice pevně jako by se bál že je to jen sen, při kterém se probudíte v tom nejlepším a sen se rozplyne jako pára nad hrncem. Ale já nikam mizet nehodlám ani za nic. Chci, aby tahle chvíle trvala navěky. Po chvilce jsme se od sebe trošku odtáhli a pohlédli si do očí. Hiei se ke mně naklonil a políbil mě. Náš první polibek. Byl jemný jako motýlí pohlazení, spíš takový poznávací. Po chvilce se ale změnil na velice vášnivý. Cítil jsem tlak na svých ústech tak jsem je pootevřel a nechal Hieiho jazyk vyplenit má ústa. Bylo to fantastického, když mě Hiei líbal… Teda já ho líbal… Ale ono je to jedno. Hiei mírně zatlačil na můj hrudník a tím mě přinutil k pohybu. Za stálého líbání jsme došli až do mého pokoje kde mě Hiei povalil na postel. Přerušili, jme dost neochotně polibek, abychom se mohli nadechnout. Hrudník se mi zvedal rychle a dýchal jsem, jako kdybych právě doběhl maratón. Hiei se na mě chvilku díval, kousl se do spodního rtu a v očích mu zajiskřilo. Začal mi rozepínat košili. Svlékal mě jako bych byl dvou měsíční dítě. Každičký kousíček kůže zasypal polibky od rtů až po konečky prstů. U bradavek se trochu zdržel. Nejdřív u pravé, věnoval se ji tak dlouho dokud neztvrdla a pak šel na druhou a věnoval ji stejnou pozornost. Poté se začal přesouvat dál. Ale jeho cestu zastavili moje kalhoty. Začal mi je rozepínat a já se až moc prudce nadechnul, přestal.
„Jestli nechceš, nemusíme pokračovat“ řekl konejšivě. Já se jen usmál a přitáhl si ho pro polibek.
„Chci, abys pokračoval… Aby sis mě vzal… Abych byl jen tvůj“ říkal jsem mezi polibky.
„Dobře ale, jestli se ti to nebude líbit tak mě včas zastav, jasné?!“
„Jasné“ řekl jsem už trochu uklidněn a znovu položil hlavu na polštář. Zavřel oči a vnímal jenom Hieiho dotyky. Prvně mi rozepnul pásek, ale nijak se nezdržoval a šel rovnou na knoflík a zip kalhot, a než jsem se nadál ležel jsem pod ním tak jak mě Pán Bůh stvořil. Mírně jsem zčervenal a snažil se zakrýt svou nahotu.
„Nestyď se tady nemáš proč“ řekl Hiei, dal mi ruce podél těla a sám si sundal ručník, který měl do té doby omotaný kolem pasu. V této chvíli jsem mu byl vděčný, ale červenat jsem se nepřestal. Začal jsem znovu vnímat Hieiho dotyky. Jeho rty byly snad všude. Ale jednomu místu se stále vyhýbal ale ne na dlouho. V tu chvíli kdy vzal můj penis do úst jsem měl pocit, že snad exploduji. Už jsem cítil vrchol ale Hiei věděl jak mé šílenství prodloužit ale dlouho to netrvalo. V tu chvíli kdy jsem zaplnil jeho ústa svým spermatem jsem měl pocit, že snad omdlím. Zatím co já odpočíval po bouřlivém orgasmu Hiei byl stále plný energie a chystal se ji pořádně využít. Ze svých stále mokrých šatů vytáhl lubrikační gel, nanesl si ho na tři prsty a roztáhl mi nohy. Dal si je na ramena, aby měl do mě lepší přístup a jedním prstem do mě vniknul.
„Ssss“ syknul jsem potichu ale asi ne dost potichu protože Hiei přestal a vystrašeně se na mě podíval.
„Ublížil jsem ti? Mám přestat?“Ptal se mě vystrašeným hlasem.
„Ne, jen je to zvláštní pocit ale nepřestávej… Prosím“ Hiei se na mě podíval s malým úsměvem na rtech a pokračoval ale tentokrát už pomaleji a rozvážněji. Po chvilce našel, co hledal – malí hrbolek na stěně konečníku, to byla moje prostata a když na ni trošku zatlačil, myslel jsem, že umřu slastí, která zaplavila moje tělo. Prohnul jsem se v luk a z úst se mi vydral trošku hlasitý sten. Když jsem myslel, že nic šílenějšího nepřijde, přidal Hiei další prst a za chvíli další. Když měl pocit, že mě už dostatečně připravil, vytáhl ze mě prsty a svůj penis potřel velkou vrstvou gelu a začal do mě pomaličku pronikat. Nikdy jsem nezažil nic šílenějšího a krásnějšího. Cítil jsem jak mě Hieiho penis pomaličku roztahuje. Pronikal do mě velmi opatrně připraven kdykoliv přestat kdyby se mi snad na tváři objevil výraz bolesti. Konečně byl ve mně až po kořen. Chvíli ve mně setrval bez hnutí, abych si zvyknul na ten pocit naplnění. Po chvilce se ve mně začal pohybovat. Nejdřív pomalu ale potom zrychloval své přírazy, které mě vynášely do nebe. Milování s Hieim bylo to nejlepší co mě kdy potkalo. Ve chvíli kdy se Hiei do mě udělal jsem to už nevydržel a opět jsem prožil bouřlivý orgasmus, kterým jsem potřísnil Hieiho břicho. Hiei se zhroutil vedle mě na postel a ztěžka oddychoval. Přitulil jsem se k němu a položil si hlavu na jeho rameno. Na tváři se mi objevil spokojený výraz a nejen mě. Hiei mě objal a přitáhl si mě ještě blíž. Přetáhl přes nás deku, protože jsem se začal trošku třást. Pak jsem uslyšel to nejkrásnější, co jsem kdy slyšel.
„Miluji tě liško“ řekl Hiei potichu ale ne zas tak potichu abych ho neslyšel.
„Taky tě miluju Hiei“ řekl jsem a políbil ho.
***
No a od té doby jsme spolu, nevím, jestli se dá říct, že spolu chodíme ale asi jo. Někdy přemýšlím proč si Hiei vybral zrovna mě, ale na to jsem se ho nikdy nezeptal protože vím že mě miluje a nic jiného vědět nepotřebuji.
Komentáře
Přehled komentářů
to je tak kwásný!!!
kraaasne
(jaja, 6. 8. 2010 7:54)to bolo tak kraaasneee neviem preco si sa bala ze sa to nebude pacit este raz kraaaasa
Skvelé .
(sora121, 27. 9. 2009 17:05)Važne skvele!vravela si že nie je nic moc.Je skvelá...
Nejlepší
(Severus, 7. 6. 2009 18:57)
Tahle Povídka se mi zdála nejlepší ze všech co tu jsou a jestli je první tak blahopřeju.Říká se jednou a dost...snad to u tebe neplatí:)
S pozdravy Sev
*nadšená*
(Ni-chan, 29. 4. 2009 10:22)vážně se ti moc povedla...skvělá povídka *-* tenhle pár mám moc ráda
júúúú
(Broskynka, 13. 3. 2009 23:48)to sa podarilox d.... mám celkom rada tento pár a toto spracovanie je mopc dbré xD.... proste kawai xD
...
(Arlen, 19. 2. 2009 12:39)Dobrá povídka, vážně je první? Viděla jsi mojí první povídku tohohle typu? :-D radši ne
...
(haru, 15. 12. 2008 14:33)nebolo to zlé, a ešte k tomu prvé čo si "zosmolila"...proste kawaii =3
Kwásný!!!
(Radush, 20. 11. 2012 20:56)